Boys only
První výstava, která potěší převážně dámské publikum. Debutová výstava severočeského fotografa Tomáše Hudíka. Premiéra pánského aktu ve Smart Gallery. BOYS ONLY
Výstav dámských aktů se ve Smart Gallery objevilo v roce 2009 hned několik. Je to téma velmi oblíbené zejména u pánské části publika. Tomáš Hudík nám ukázal, jak se dá vyfotografovat nahé mužské tělo. A vězte, že jeho obrázky neobdivují jen dámy!
Nevěříte? Zbavte se předsudků a navštivte Smart Gallery Janovského od 12. ledna do 23.února 2010.
Fotografie z vernisáže k vidění ve FOTOGALERII
Výstav mužských aktů je i 20 let po revoluci jak šafránu. Přitom v civilním životě nastupuje něco jako renesance mužského těla. Jen si povšimněme, kolik reklam na cokoliv je s mužem v čele. Od holicích strojků, sekaček na trávu, automobilů…. až po léky na bolení hlavy .
Muž je běžnou součástí denního života.
Pokuste se ale spočítat výstavy umělců, prezentující muže a to ke všemu spoře oděné – bohatě je spočítáte na prstech jedné ruky.
Považujeme zobrazení nahého mužského těla za něco vulgárně – erotického?
Diváci, ovlivnění výchovou v dětství a společností, ve které se pohybují, reagují často negativně. Jádro problému je tedy mimo oblast umění. Jen si vzpomeňte na staré filmy: ,,Morálka paní Dulské“ a dusivé poměry v měšťácké rodině anebo na ,,Mravnost nade vše“ s nekompromisními názory profesora Karase.
Přitom nemusíme ,,chodit“ daleko pro názorný příklad značně liberálního přístupu k zobrazení nahého muže.Už za doby normalizace a soudruhů propagujících spíše spoře oděné dělnice, soustružnice a jiné údernice socialistické práce, byla možnost zakoupit si v našich stáncích PNS časopis o východoněmecké fotografii ( Der Fotografie), ve kterém bylo možné zcela běžně najít plno otištěných fotografií nahých horníků ve sprchách, mužů potících se v saunách apod. A nikdo se nad tím nepohoršoval. Tehdejší Československá fotografie pojem mužský akt znala pouze v náznaku, protože propagovala přednostně akt ženský.
Doba se naštěstí změnila, ale nahé mužské tělo jakoby stále bylo proti dobrým mravům. Zřejmě z toho důvodu je počet ženských aktů na výstavách mnohonásobně početnější.
A tak výstava fotografií s výstižným názvem BOYS ONLY (Jen kluci) je jedna z mála, kde můžeme obdivovat nahé či spoře oděné muže. Autor pochází z Ústí nad Labem a fotografuje nejen mužskou část populace už od 80.let minulého století a tomuto tématu se věnuje i přes nezájem rodiny, u které se nedočkal pochopení. Ve focení schůzí socialistického svazu mládeže nebo dobrovolných pracovních směn uličních výborů neviděl smysl.
Autorovy vystavené snímky představují tvorbu z posledních let. Zastánci grafických úprav pomocí různých softwarů v počítači počítače budou hluboce zklamáni, neboť vystavované fotografie ukazují skutečnost. Počítač se zde využívá pouze k doladění úrovně světla a stínu nebo kontrastu, nedochází k zásahům na vlastním objektu modelu, jako jsou úpravy tvaru nosu, rtů, obočí…. které se v dnešní přetechnizované době používají čím dál častěji. Vždyť počítačem vyšlechtěné postavy a zejména obličeje na nás jukají ze všech stran.
Autor si bere příklad z tvorby Josefa Sudka nebo Františka Drtikola.V období jejich tvůrčí činnosti žádné počítače neměli a přesto obdivujeme jejich snímky dodnes.
Důraz je kladen na jednoduchost a přirozený projev modelů. Autor zastává názor, že i počítačem minimálně upravená fotografie má své kouzlo a najde si svého diváka. Nahota je pro něho zase příslibem volnosti a tak na snímcích můžeme pozorovat jemnou ironii,humor ale i hlubší poetiku. Rozhodně se nejedná o pornografii, nejlépe to vystihují slova Jana Saudka: ,,Rozdíl je podle mne prostý - na umění se můžete dívat donekonečna, kdežto pornografii prolétnete očima a odložíte, protože u ní je všechno explicitní, neobsahuje žádné tajemství, není v ní místo pro fantazii.“